Po r. 1948 došlo k znárodnění živnostníků, zabývajících se pekařskou a cukrářskou výrobou. Začátkem padesátých let došlo u výroben jihlavského okresu k četným organizačním, strukturálním a majetko-právním změnám. Vyhláškou ministerstva výživy č. 1257/50 Ú.l. II. z 8.12.1949 byly zřízeny Pardubicko-Jihlavské mlýny n.p. v Pardubicích. K 1.1.1950 převzaly z n.p. Středomoravské mlýny v Brně mlýny, pekárny a cukrárny v kraji Jihlava. Ředitelem podniku byl Bohuslav Limberk.
Vyhláškou ministerstva potravinářského průmyslu č. 722/593/52 z 20.12.1952 byl podnik přejmenován a rozdělen na Pardubický pekárenský trust, n.p. v Pardubicích a na Jihlavský pekárenský trust, n.p. v Jihlavě (ředitel František Nečaský). Současně byly z podniků vyčleněny mlýny do nového n.p. Jihlavské mlýny v Havlíčkově Brodě.Trust, zřízený pro obor pekárny a cukrárny, sdružoval tři národní podniky:
Podniky se organizačně členily na výrobní střediska – cechy, které sdružovaly provozovny určitého obvodu.¨
Jihlavský pekárenský trust, n.p. v Jihlavě byl zrušen výměrem ministerstva potrav. průmyslu č. 722/232 – 54 – 002 z 22.7.1954 a jeho majetková podstata byla začleněna do n.p. Pekárny v Jihlavě ke dni 1.8.1954.
Název n.p. Pekárny v Jihlavě byl změněn výměrem min. potr. prům. č. 133/ II /1958 – 002 ze dne 17.3.1958 ke dni 1.4.1958 na Jihlavské mlýny a pekárny, n.p. v Jihlavě. Ředitelem podniku byl Alois Frühauf. Současně byly do podniku začleněny mlýny ze zrušeného n.p. Jihlavské mlýny v Havlíčkově Brodě, zřízeného min. výkupu. Organizační struktura podniku byla třístupňová:
Národní podnik Jihlavské mlýny a pekárny byl zrušen výměrem min. potr. prům. č. 722/ 96 /90 – 01 z 8.6.1960 a jeho majetková podstata byla začleněna k 1.7.1960 do národního podniku Jihomoravské mlýny a pekárny v Brně.
S účinností od 1.1.1961 min. potravinářského průmyslu výměrem č.j. 722/153/60 – 01 ze dne 19.12.1960 převedlo národní podnik Jihomoravské mlýny a pekárny v Brně do přímého řízení JmKNV v Brně. Usnesením JmKNV v Brně č. XVIII – 35 ze dne 21.6.1963 byla vyčleněna z n.p. mlýnská výrobní činnost do n.p. Mlýny a těstárny v Pardubicích a byl změněn název na Jihomoravské pekárny, n.p. v Brně. Od r. 1989 byl změněn název na Jihomoravské pekárny, s.p. v Brně.
Přebytečné a nevyhovující provozovny byly postupně rušeny. V r. 1945 bylo na území Jihomoravského kraje 1.403 pekáren a 465 cukráren. V r. 1981 zůstalo v provozu 98 pekáren a 41 cukráren. Rušení provozoven se nevyhnulo ani provozovnám jihlavského okresu. Počátkem šedesátých let zajišťovalo výrobu v jihlavském závodu Jihomoravských pekáren v Brně tyto provozovny:
Cukrářskou výrobu zajišťovala cukrárna v Jihlavě, Na Vyhlídce 18 a v Havlíčkově ul. 18 a cukrárna v Telči.
V r. 1974 byl zahájen provoz v nové průmyslové pekárně v Jihlavě, Žižkova 111. V následujícím roce byly zastarané provozy zrušeny a výrobu pekařských výrobků v okrese Jihlava zajišťovala s novou pekárnou pouze pekárna v Telči.
V r. 1991 se z Jihomoravských pekáren v Brně vyčlenil závod Jihlava, který byl zřízen jako samostatný státní podnik městem Jihlava pod názvem Jihlavské pekárny, s.p. Měl čtyři výrobní provozovny:
Obchodní společnost Lapek, s.r.o., vznikla v r. 1991 za účelem privatizace s.p. Jihlavské pekárny, které převzala k 1.1.1994. Pekárna v Telči byla v restituci vrácena původním majitelům. Společnost zaměstnává přes 200 pracovníků a zabývá se hlavně pekařskou a cukrářskou výrobou a maloobchodním prodejem potravin.
V průběhu uplynulých let došlo v investiční činnosti k výměně pece na výrobu běžného pečiva, k nákupu linky na výrobu jemného pečiva a smažící linky na koblihy(dovoz SRN), ke kompletní výměně linky na výrobu chleba, k výměně pece na výrobu běžného pečiva, baličky Hartman, potahovací linky na cukrárnu. Byla rekonstruována cukrárna v Jihlavě včetně moderně vybavené prodejny a tří bytových jednotek. Byla rekonstruována i cukrárna v Telči s dvěma bytovými jednotkami. Tento objekt byl i plynofikován. Přístavka cukrárny v Jihlavě byla dokončena k pololetí roku 2001. Všechny tyto investice umožnily zvýšení produktivity práce a snížení počtu pracovníků. Současně však došlo k nárůstu prodavaček v důsledku budování vlastní obchodní sítě (dvě pojízdné prodejny, předkasová zóna v Kauflandu) a obchodních zástupců k zlepšení kontaktu se zákazníky. Byla vybudována počítačová síť včetně výměny softwaru (realizace od 1.1.2000), opravy střech, výměny pece na výrobu jemného pečiva. V současné době byla společnost investuje prostředky do zmrazování produkce a do obnovy vozového parku.